Chřipka, odborným názvem influenza

Něco z historie:

Pro většinu z nás je to běžné onemocnění, jenž nás dvakrát do roka vystaví své epidemii a zase odezní. Historie ukazuje, že je hlavně tichým zabijákem, který trpělivě čeká, aby opět udeřil v plné síle. V dobách dávno minulých byla chřipka zvířecím onemocněním, které se někdy v období jejich domestikace přeneslo i na člověka. Vědci se domnívají, že prapůvod nemoci je z Asie, kde tento proces ochočování zvířat někdy kolem 8000 let před naším letopočtem započal. První hmatatelný důkaz poskytl Hippocrates v roce 2400 př.n.l., kdy popsal příznaky nemoci útočící vždy na podzim a hlavně v zimě. I když se pravděpodobně chřipka vyskytovala v průběhu celých dějin, pozornost na sebe strhla rok po přistání Kryštofa Kolumba u břehů Ameriky. V roce 1493 mezi domorodým kmenem vypukla epidemie a téměř celý ho vyhubila.

První záznam o propuknutí pandemie pochází z roku 1580 a ohniskem bylo Rusko, odkud se virus rozšířil do Evropy a následně i Afriky. Od té doby se pravidelně v deseti až padesátiletých intervalech objevovali další a další zmínky o jejím řádění. Do širokého povědomí se chřipka zapsala nejničivější pandemii v letech 1918 a 1919. Při epidemii onemocní v průměru 10 až 20% populace, avšak objeví-li se nový druh viru stoupá toto číslo až k 50%.

Španělská chřipka proběhla ve dvou vlnách. První se sice prezentovala vysokou nakažlivostí, avšak úmrtnost nebyla nikterak alarmující, proto nikdo neočekával, že při druhé vlně, která udeřila na podzim za sebou nechá milióny mrtvých. Přesné číslo není známo, odhady se dost liší a pohybují se v rozmezí od 30 po 50 miliónu. Její průběh šokoval všechny. Vysokou nakažlivost doplnili extremně vážné příznaky, které zpočátku vyvolali podezření na horečku dengue, choleru či tyfus. U pacientů se objevoval naprosto nestandardní symptom, krváceli ze sliznic, převážně z nosu, žaludku a střev. Chřipka povětšinou na životě nejvíce ohrožuje staré lidi a kojence, avšak při této pandemii za oběť povětšinou padli mladí lidé v rozmezí mezi 15 až 35 lety. Virus zabíjel velmi rychle, způsoboval otoky plic a následné krvácení. Mnoho lidí zemřelo i na přidružené bakteriální infekce, zvláště zápal plic.

V roce 1957 udeřila pandemie znovu. Její následky se naštěstí té Španělské ani zdaleka nepřiblížili, na to měl dozajista vliv i vědecký pokrok. V roce 1931 se podařilo identifikovat virus z čeledě Orthomyxoviridae u prasat. O dva roky později se jeho přítomnost potvrdila i lidí. Důležitý krok učinil v roce 1944 Thomas Francis, když vypěstoval ve slepičích vejcích nevirulentní formu chřipky. To se stalo základem pro vývoj vakcíny, která sehrála důležitou roli v padesátém sedmém. Asijská chřipka také udeřila ve dvou vlnách. V první byli rizikovou skupinou převážně děti, při druhé naopak senioři. Počet obětí se udává kolem dvou miliónů. V roce 1968 zachvátila svět chřipka pocházející z Hongkongu. Šířila se mnohem pomaleji, než předchozí a i úmrtnost byla mnohem nižší. Tato skutečnost je připisována podobnosti Asijskému kmenu a částečné imunitě obyvatelstva. I přes to si však vyžádal necelý milión lidských životů.

O onemocnění:

Chřipka je nakažlivé virové onemocnění, které postihuje převážně dýchací cesty (kašel, rýma) a má výrazné celkové příznaky (horečka, bolesti svalů, kloubů, hlavy). Za normálních okolností si je naše tělo schopno vytvořit imunitu vůči infekci, kterou již prodělalo, avšak chřipka díky svému složení má jednu nepříjemnou schopnost, umí mutovat a tedy existuje velké množství jejich variací a každoročně se objevují nové. Virus se pohybuje kapénkovou infekcí, šíří se třeba vzduchem, nemocný člověk kapénku kýchne do vzduchu a rozšíří ji tak do prostoru. V místnosti se pohybují porůznu lidé, vdechnou ji, virus se tak dostane na sliznici. Přestože inkubační doba je velmi krátká (18 hodin až 3 dny), vzhledem k postižení značné části populace trvá taková chřipková epidemie vždy přinejmenším několik týdnů, někdy i měsíců.

První příznaky chřipky:

Toto onemocnění začíná horečkou, zimnicí, bolestmi svalů. Pak se k tomu ještě přidají rýma, bolesti v krku, citlivost pokožky, celková slabost, zarudlé oči, migréna, suchý kašel a nechutenství. Vysoká horečka obvykle přetrvává tři až čtyři dny.

Jak na chřipku:

Dostatečný klid na lůžku.

Vyvarujeme se fyzické i duševní námahy.

Důležité je i pravidelné větrání místnosti, kde se nemocný nachází.

Dbáme na dostatečný pitný režim, který by měl být 2,5 až 3 litry tekutin denně. Vhodné jsou voda, bylinné čaje, rostlinné mléka (rýžové, sójové, vločkové), čerstvé ovocné a zeleninové šťávy. Káva a alkohol odvodňují, tudíž se do pitného režimu nepočítají.

Díky tomu, že mnoho přípravků na chřipku a nachlazení je volně prodejných a také díky reklamě v médiích, která je před očekávanou epidemií vždy velmi intenzivní, přichází mnohdy pacient do lékárny s jasnou představou, co mu pomůže. Přesto je vždy dobré svoji volbu konzultovat s lékárníkem.

Chřipka rozhodně není banální onemocnění. Neváhejte s návštěvou svého ošetřujícího lékaře. Ten nejlépe pozná jestli již nějaká komplikace nastala, nebo jestli ve Vašem případě hrozí. Zejména tehdy, jestliže horečka přetrvává déle než 5 dnů a začnete vykašlávat větší množství hlenu, hrozí, že došlo k bakteriálnímu zápalu plic, který nasedl na chřipku. Zde je bezpodmínečně nutné po předchozím lékařském vyšetření nasadit antibiotika.

Částečně čerpáno z: www.ordinace.cz

www.chripka.ordinace.biz

Nový komentář