Poznejte svět ticha aneb jak se stát potápěčem II. Část

Krásný podmořský svět je jedinečný, mnoho živočichů nelze vidět jinde na Zemi. K tomu, abyste také mohli tento svět obdivovat, stačí málo, přihlásit se na potápěčský kurs u nějaké potápěčské organizace. A jak takový typický kurz vypadá? To se dočtete v následující reportáži, která navazuje na předchozí článeček. Najdete jej ZDE.

Po vstupu do vody se všem ulehčilo, voda pomáhá nadlehčovat těžkou výstroj, hovili si tam a byli moc spokojení. Nasazení ploutví dělalo také trochu problémy, ale to se časem poddá. „Nasadíme si masky a vyzkoušíme si, jaké to je dýchat z regulátoru…funguje to? Jo? Tak teď si pomalu klekneme a budeme v klidu dýchat. Hladinu vody budeme mít hned nad hlavou, takže se nemusíte ničeho bát. Jestli budete mít pocit, že se nemůžete nadechnout nebo zkrátka cokoliv tak mi ukažte: mám problém. Stoupneme si a vyřešíme ho. Tak připraveni? Jdeme na to.“ Všichni si klekli, najednou vystřelila Martinovi hlava z vody: „To nejde, já se utopím!“ „V klidu, rozdýchej se, a zkusíme to znova.“ Podruhé už se Martin nevynořil. Pod vodou všichni dýchali, rozhlíželi se a bylo vidět, že to je pro ně úplně nový pocit. Měli i docela vykulené oči. Následoval první, druhý, třetí cvik, všichni zvládli. Zádrhel nastal při nácviku „vyčištění částečně zaplněné masky“. To si musíte do masky napustit trochu vody, nos tak máte pod vodou, musíte dávat pozor, abyste se nenadechli nosem. Normálně dýcháte, když chcete vodu z masky dostat pryč, tak se nadechnete pusou, přidržíte si okraj masky na čele a vydechnete nosem. Tím dostanete vodu pryč. V praxi se tento cvik používá dost často, zvlášť když vám stále teče do masky. Jinak slouží jako předstupeň k dýchání bez masky a k plavání bez masky. Ale vraťme se k našim „kursistům“. Martinovi, Markovi i Ivance se cvik povedl, ale Jana. V okamžiku, kdy se jí do masky dostala voda, vynořila se a řekla, že to nejde. Podruhé omylem vdechla vodu nosem, ale na potřetí to zvládla perfektně. „Tak a teď si ukážeme jak správně pod vodou s ploutvemi plavat.“ Po ukázce začali všichni plavat kolem bazénu. Buď se „plazili“ po dně, nebo plavali na hladině, ale viditelně si užívali.

Po odcvičení cviků v mělké vodě jsme se ponořili do hloubky 4m. To je na začátek docela hodně. Důležité při sestupu do hloubky je vyrovnávat tlak v dutinách, pro jistotu nám to instruktor připomenul. Pomalinku jsme začali sestupovat do hloubky. Někteří měli ze začátku malinko problémy s vyrovnáním tlaku, ale nakonec byli všichni v pohodě. Dole jsme si opět všichni klekli a instruktor nám ukazoval další cviky. Vyvážení na špičkách ploutví je důležité pro budoucí neutrální vznášení. Všem se dařilo, pak jsme si ještě jednou znovu správně zaplavali, trénovali správné výstupy a sestupy… „Abychom si to trochu zpestřili, tak si teď vyzkoušíte tažení unaveného potápěče.“ Asi deset minut se všichni navzájem tahali po bazénu, každý chtěl být samozřejmě ten unavený, protože s někým se táhnout je celkem dřina. Pak jsme trénování ukončili. Odstrojili jsme výstroj a uklidili ji. Následovala cesta zpět k potápěčskému centru. Všichni byli nadšení, celou cestu si povídali, co se komu líbilo, co ne, co se komu povedlo, co by si chtěl zopakovat atd. Všichni byli překvapení, že první ponor v bazénu může být tak zábavný. „Tak zítra zase v 7:30 tady“.