Hoja hoj, právě na tebe přišel čas. Venku je totální kláda, leje jak z konve, tak sedim doma na zadku.

No a učim se. Ta písemka z matiky se mi minule totiž moc nevyvedla, otec pěkně řádil, takže se teď musim pravidelně učit. Sem pod dohledem. Fakt. A víš co je nejkrutější? Nesmim jít dneska na bruslo! Prostě mi to normálně zatrh, že se budu učit a ne někde courat prej .

Chtělo se mi totálně brečet a hlavně hodně nahlas a vztekle nadávat! Takže popravdě řečeno, stejně se moc neučim. Sedim tady nad tim sešitem, civim na ty číslíčka, ale myšlenky mi lítaj úúúplně jinde…Minule mě na brusláku hned u bufetu čekal Michal. Fakt tam stál s bruslema v ruce a vyhlížel mě. Nejprve sem dělala, že ho nevidim, ale byla sem asi trapná jak nudle v bandě. Nasadila sem teda úsměv a mávla na něj. Hned přiběh jak vochočenej ratlik. Trouba jeden. No co, pomoch mi utáhnout brusle, občas s tim mam fakt problém. Hned na ploše mě chytil za ruku a už jsme drandili. Furt se snažil společensky konverzovat, ale byla sem asi nemilej společník. Takový jednoslovný odpovědi asi člověku na náladě moc nepřidaj, ale já měla práce dost.

Furt sem vyhlížela kdy se u vchodu objevěj hokejky. Trvalo jim to, ale tentokrát se ukázali. Přišli asi něco kolem půl a hned začli dělat bordel. Sledovala sem pozorně situaci. Nejdřív se zaměřili na Janu Studničkovou. To je taková pipinka. Zmalovaná odbarvená barbína no. Co dodat, v hlavě má totál vygumováno, ale kluci na ní děsně letěj. Co sem tak slyšela, tak je taky dost přítulná, takže se neni čemu divit. Furt se chichotala jak včelka Mája. Dycky jí srazili na zem, dva jí drželi a ona se snažila jakože strašně moc vyvlíknout a křičela:“Nééé, puste mě, vy ste takový hajzlovéééé….“ A přitom se ale děsně tlemila a uplně bylo vidět, jak jí to dělá dobře. Důra jedna jedovatá. Když bylo po akci, začala si sundavat bundu, pak svetr a vyklepávala si z podtrika sníh a děsně udivěně řvala na celej zimák:“Já to mam snad i pod podprdou ty vado.“ No děsná holka, fakt! Každopádně já sem si tam celou dobu drandila s Michalem, kterýho sem vůbec nevnímala, měla sem přilepený oči na Lukášovi a von nic!!! Vůbec nic, ani si mě nevšim! Chvílema sem teda měla pocit, že když sme s Michalem jeli kolem, že tam tak ta bandička stála a že se o nás bavili jo? Tak divně koukali, ale nevim. To si můžu fakt leda myslet jako. Napadlo mě, že se na mě jako domlouvali, ale při pohledu na Michala, jak si mě svírá v ruce, to asi vzdali. Příště musim zařídit, aby tam nebyl! Bruslit už umim, tak vo nic nejde. Dneska není co řešit, když mam zaracha, ale napíšu matiku dobře a příště zařídim, aby tam nebyl ten vocas a ….Sakra já si dělam furt naděje, to je hnus. Ale nic jinýho mi zatim nezbejvá…Du se učit, ať to dam a nemam zase problémy. Tak páčkoooo.

Nový komentář

Monika19129524. 10. 2007 13.57

No,doufám,že i to pak dopedne dobře